2001
Zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě přineslo výrazné změny v systému mezinárodních vztahů. Státy, které se do konce osmdesátých let nacházely v sovětské sféře vlivu, začaly formulovat novou zahraniční politiku. Počátkem devadesátých let se v nejpříhodnější pozici pro začleňování do euroatlantických struktur nacházely Československo, Maďarsko a Polsko. Na rozdíl od balkánských států byl jejich vývoj k demokracii a tržní ekonomice přímočařejší, na jejich území neprobíhaly vojenské konflikty a z hlediska mocenských zájmů SSSR a později Ruska byla jejich pozice méně problematická než pozice pobaltských zemí. v publikaci je hlavní pozornost věnována vývoji a charakteristice postojů jednotlivých politických stran v ČR, Maďarsku, Polsku a na Slovensku k zabezpečení vnější bezpečnosti (NATO), dále k začleňování do evropského integračního procesu (EU) a ke středoevropské spolupráci, resp. vztahům se sousedními zeměmi. Předkládanou studii je nutné vnímat v kontextu dosavadního stavu politologického výzkumu této problematiky. Cílem autorů bylo zpracovat množství faktografických podkladů, analyzovat je a doplnit odborným zhodnocením. Proto může být tato publikace chápána jako východisko pro další srovnávací práce i jednotlivé case-studies.